 |
| Mumlavské vodopády |
Minulou středu jsem měla poslední vysokoškolskou zkoušku. A protože s koncem zkouškového začala i moje tělesná schránka naznačovat, že stresu bylo právě tak akorát dost, rozhodla jsem se na chvíli přehodit trochu směr. Dát si na chvilku pokoj od diplomky, nesedět pořád u počítače, nestát u plotny a užívat si léta.
Nejprve jsme si s Belgičanem teda ještě užili trochu adrenalin, protože jsme sháněli nový byt, pořád jsme běhali po prohlídkách a vždy, když už se nám něco líbilo, tak nám ho někdo vyfoukl. Až ve čtvrtek se konečně zadařilo a vypadá to, že od září bydlíme v novém, jupí!
Pak jsme byli kamarádům na svatbě na Řípu. Měli jen takovou menší, nízkorozpočtovou svatbu, ale bylo to moc hezké a mohli jsem se kochat vyhlídkami na naši matičku vlast a přemýšlet o tom, které prvky z jejich svatby využijeme příští rok i pro tu naši.
 |
| Výhled na Labskou boudu |
No a na prodloužený víkend jsme odjeli na hory. Chodili jsme po Krkonoších, prošli jsme včelí stezku hraběte Harracha, navštívili jsme kamarády v Liberci, podívali se do Německa na hrad Oybin a do Žitavy, zahráli si deskové hry a bylo nám fajn. A vůbec nám nevadilo, že jíme ohřátou pizzu, guláš za pár kaček ve vesnické hospodě a klobásu v horském občerstvení.
 |
| Úly v aromacentru na Harrachově včelí stezce |
Někdy je totiž nesmírně fajn vykašlat se na zdravou stravu, vzít baťoh na záda a kochat se krásami přírody. Taková dvacetikilometrová túra po krásných českých horách je hotovým balzámem na duši i na tělo. Obzvlášť, pokud bežně sedíte za počítačem v Praze a o loukách a lesích a zurčení horských bystřin se vám může nechat jen zdát.
 |
| Úzkokolejka v Kurort Oybin |
Žádné komentáře:
Okomentovat