Palmový olej a glukózo-fruktózový sirup, aneb jak jsem začala být detektivem při nákupu potravin

Fotka z éry metanolové aféry

I když o záludnosti palmového oleje i glukózo-fruktózového sirupu vím už delší dobu, až teprve nedávno jsem se rozhodla se těmito "novinkami" zabývat trochu více. A zajímalo by mě, nakolik jste je zaregistrovali vy.

O škodlivosti palmového oleje slýchám už asi rok. Jeho škodlivost spočívá hned ve dvou věcech: jednak obsahuje, narozdíl od jiných rostlinných olejů, v podstatě jen nasycené mastné kyseliny. To vede ke zvyšování "špatného" cholesterolu v krvi, kornatění tepen atd.. Za druhé je jeho pěstování vysoce neekologické a nešetrné k přírodě.  Doteď jsem si ale myslela, že je obsažen vlastně jen v levných čipsech a nějakých těch nejlevnějších "čokoládových" pochoutkách. Ó, jak jsem se mýlila! Zkuste někdy zajít do obchodu a přečíst si etikety. Je skoro ve všem! V mléčné čokoládě, v sušenkách (i v těch rádoby zdravých), oplatkách, nanucích... a to i v těch, které mají být podle tradiční receptury.

Druhou hitovkou posledních let je glukózo-fruktózový sirup. Zní vám to zdravěji než cukr? Mně taky. Ale opak je pravdou. Pro výrobce je to ještě levnější surovina než klasický rafinovaný cukr, protože je sladivější a dobře se rozpouští. Co na tom, že tělo si s ním neumí poradit, ihned se transformuje do tuků, a pro srdce a cévy i orgány je ještě horší než klasický cukr? A stejně jako palmový olej - je naprosto všude! Kdyby mi někdo tvrdil, že se budu v obchodě pídit po věcech, které obsahují cukr, vysmála bych se mu. Teď je to moje realita.

Minulý týden jsme si chtěli s Belgičanem koupit v Albertu nějaké zásoby na naši cyklisticko-stanovou dovolenou. A nechtěli jsme ani výrobky s palmovým olejem, ani s g-f sirupem. Po hodině strávené mezi regály nám v košíku přistály... piškoty. Neobjevili jsme žádnou jinou cukrovinku, která by neobsahovala ani to, ani to. Snad ještě kvalitní hořká čokoláda a nanuky Míša a Mrož jsou čistí.

A tak teď nevím, co s tím. Stát se ženou v domácnosti a všechno si vařit a péct doma? Nebo vydělávat těžké prachy, abych si mohla zaplatit kuchařku? Nebo nad tím mávnout rukou a říct si, že na něco se umřít musí a ekofašisti si vždycky najdou nějaký problém?

Kdyby to bylo občas někde - fajn. Vadí mi ale, že tyhle hnusy jsou úplně všude, nikdo to neřeší a všichni si naopak mnou ruce, jak Milka stojí 15 korun oproti dřívějším třiceti. A že se nám všem pěkně ztučňuje břicho a kornatějí tepny,  nikdo neřeší.