Bylo tu na blogu chvíli ticho. Chvíli - dobrého půl roku. Jak už to tak bývá, mělo to samozřejmě svou příčinu. Dokončování psychologie, což byl běh na delší trať, než jsem původně plánovala. Tvůrčí krize. Naprostá nechuť sedat k počítači ještě nad rámec osmihodinové pracovní doby a studia. Nechuť k čemukoli, včetně vaření. Pocit, že to nikam nevede a k ničemu to není. Ale i když světlo na konci tunelu občas mizelo, nakonec jsem tunelem přeci jen prošla. A jsem zpátky!
Po půlroční krizi mám nakonec další diplom v kapse, na mytaste jsem na čtvrtém místě jakéhosi žebříčku, minulý týden jsem byla pozvaná na fajn italský večer a už zase vymýšlím, co budu vařit a péct. A jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré, a pro vás čtenáře má odmlka přinesla kupu nových receptů, které jsem vyzkoušela během světlých chvilek prokrastinace, a o které se s Vámi podělím.
Než stihnu všechny zpracovat do digitální formy, podělím se s vámi o pár obrázků, které ilustrují mé půlroční "prázdniny" (haha, dost vtipné slovo, které je pravým opakem toho půlročního pekla - přeháním- které mám za sebou).
 |
| Na jaře jsem se ve volných chvílích věnovala přípravě zahrady na nadcházející sezónu za vydatné pomoci Rexe |
 |
| V létě jsme pak s malým zahradníkem sklízeli |
 |
| A že bylo co |
 |
| Pak jsem odjela mimo civilizaci, kde byl internet akorát na návsi u popelnic... |
 |
| Což mělo svou romantiku někdy více... |
 |
| A někdy méně |
 |
| Občas jsem si připadala jako Bobo z Léta s kovbojem |
 |
| Ale konec dobrý, všechno dobré, a Kořenov se stal mým milovaným druhým (třetím?) domovem :) |
Žádné komentáře:
Okomentovat