pondělí 15. února 2016

Moje (a Láďovy) narozeniny


Možná to děláte taky. Já si občas, když mám narozeniny, řeknu, že se schválně podívám, která známá osobnost slaví se mnou (abych to do příštího roku zase zapomněla). Když jsem tedy letos na seznamu uviděla Robbieho Williamsa, vzpomněla jsem si, že to přece vím, že to vlastně i vždycky říkají v radiu.
Letos mě ale na listu nás narozených šťastného třináctého upoutalo jiné jméno a vsadím boty, že tam ještě nedávno nebylo: Láďa Hruška! Já slavím s Láďou Hruškou! A je přesně o 10 let starší, takže i kulatiny budeme oslavovat společně! Ještě donedávna mi byl tento gurmán poněkud nesympatický, ale nevím nevím, asi svůj názor budu muset přehodit :)

Jak vám je tedy asi jasné, o víkendu se u nás slavilo. Sezvala jsem příbuzné do našeho nového retro apartmánu, přichystala hostinu a taky nafasovala pár darů. Ty, které nějak souvisejí s kuchyní, jsem dala na fotku.

To jablko, které tam vidíte, jsem dostala od Belgičana, a bylo to mé velké přání už od mých 5 let. Moje prababička ho totiž mívala v kuchyni a vždycky, když jsme k ní přišli, tak nám z něj dávala sladkosti. Jenže když jsem byla v první třídě, tak umřela a od těch dob po tom jablku hrozně toužím. Jenom chudák prababička - kdyby věděla, že moje největší vzpomínka na ni je plastová dóza...

Také ty hodiny souvisejí s prababičkou, tentokráte zase s jinou, tou, kterou jsem nikdy nepoznala. Ale její dům znám dobře a tyhle hodiny tam visely v kuchyni. A protože se mi líbily, tak mi je teď děda přivezl. Aby mohly viset v kuchyni i mně.

Taky jsem dostala pár zánovních ubrusů, krásný podnos na dort a broušenou vázičku a od kolegyň konvičku a šálky na čaj.

To se teď bude pít a jíst a hodovat a fotit jedna báseň. Těšte se! :) 

Žádné komentáře:

Okomentovat