Ovesná kaše s kokosovým mlékem, kokosem, mandlemi a brusinkami

Tak už je to tady. Slibovala jsem vám, že nyní přijdou na řadu rychlovkové recepty na snídaně. Tahle kaše s kokosovým mlékem od Alpra, hrstí strouhaného kokosu, mandlí a brusinek je dokonalá. Teplá i studená. Vyzkoušejte a uvidíte.

Ingredience:

kokosové mléko (např. od Alpro)

jemné ovesné vločky

strouhaný kokos

plátkové mandle

sušené brusinky

kousíček másla

1 lžička cukru

Postup:

Kokosové mléko zahřeju v mikrovlnce, aby bylo opravdu horké. Vsypu ovesné vločky, aby vznikla kaše tak akorát hustá. Přidám máslo, cukr, kokos, mandle a brusinky. Promíchám, nechám chvíli odstát, aby vločky nabobtnaly a jím teplé či studené. 

Nezapomenutelné vaření s ALPRO

Už strašně dlouho vám slibuji článek o tom, jak jsem vařila s Alpro.

Když jsem si někdy v září zakládala tento blog, rozhodně jsem nečekala, že se díky němu dostanu do foodbloggerského světa nebo že díky němu občas něco vyhraju. Zakládala jsem ho s jedinou myšlenkou - mít svoje recepty stále po ruce a zjistit, jestli na blog bude někdo chodit, i když o něm neřeknu svým známým a nebudu ho publikovat na facebooku. A tak mám dnes své recepty skutečně pořád dostupné, návštěvnost několik set neznámých lidí týdně a navíc jsem už díky blogu vyhrála naturálie za pár tisíc korun a měla možnost zúčastnit se několika akcí, kam bych se jinak rozhodně nedostala. 

Nejdřív jsem zkusila štěstí s Alpro produkty. Po otestování jejich balíčku jsem dostala i pozvánku na kurz vaření. Trochu jsem váhala, jestli tam vůbec jít, protože a) nepovažuju se za foodie a tudíž jsem se obávala toho, o čem se tam budu s ostatními bloggery bavit b) Alpro produkty sice byly fajn, ale mléko je mléko c) představa, že tam vytáhnu místo fotoaparátu svůj ipad, kterým fotím (ano, je to asi hanba) mě už dopředu dost děsila. Nakonec ale zvědavost zvítězila a já se vaření zúčastnila. Některé mé obavy se potvrdily - ač jsem si nakonec půjčila foťák od Belgičana, proti těm všem možným zrcadlovkám to byl pořád dost velkej (nebo spíš malej) chudáček. Taky mě dost překvapilo, když jsem vlezla do kuchařské školy a místo normálních holek v džínách tam seděly skoro samé dámy oblečené do posledních trendů módy. Měla jsem chuť se u vchodu přeptat, jestli se jedná o sraz foodbloggerů nebo fashion bloggerek, nebo se aspoň dojít někam převlíknout a namalovat.

Za chvíli jsme ale začali vařit a moje obavy se celkem rozptýlily. Pan kuchař byl příjemný, recepty celkem snadné, moje spoluvařící kolegyně milá. Jediné, co mě trochu rozčilovalo, byly rady profesionálního fotografa o tom, jak si mám do polévky dávat plastový kelímek a zeleninu sypat na něj, že jinak nic nevyfotím a podobně. Jasně, má pravdu, ale nejsem food časopis, abych si chtěla do jídla, které mám za chvíli sníst, strkat kus plastu jenom kvůli efektu. To už to jídlo rovnou můžu třeba přestříkat lakem. Na nervy šlo i to, že nám u našeho vařícího ostrůvku věčně něco scházelo - nože, pánve, struhadlo... prostě snad všechno.

Úsměv na tváři mi ale definitivně ztuhnul asi tak u druhého jídla, které jsme uvařili. Šla na mě nefalšovaná migréna. Třetí jídlo jsem tak dovařila s vypětím posledních sil, už jsem ho ani neochutnala, sbalila svých pět švestek, vyfasovala další alpro balíček, dovlekla se na tramvaj a skoro s brekem jsem volala Belgičanovi, aby mě přišel vyzvednout na zastávku, že jinak asi umřu. V tramvaji jsem si musela celou dobu opakovat, že ten žaludek se mi nesmí zvednout, rozhodně ne teď, že když už, tak až na Olšance v parku. Žaludek naštěstí poslechl, Belgičan stál na zastávce a mohli jsme vyrazit domů. Na čerstvém vzduchu se mi udělalo trochu líp, ale situaci zase komplikoval hrozný vítr, který rozerval papírovou alpro tašku a my pak museli všechna ta sojová mléka lovit potmě na chodníku. To se mi teda zase trochu přitížilo a měla jsem sto chutí to tam nechat ležet.

Alpro večer tak  pro mě nakone cskončil s hlavou v záchodové míse, zimnicí a migrénou a naprostým odporem ke všem Alpro výrobkům. Což mi už i v tu chvíli, kdy mi bylo na umření, přišlo jako docela vtipné zakončení Alpro promo akce :D (tímto také doufám, že je všem jasné, proč mi tak dlouho trvalo shrnout své zážitky z tohodle nezapomenutelného večera ;) )

Když už mi pak druhý den bylo zase hej a mohla jsem večer zhodnotit poněkud objektivněji, nepřišlo mi všechno už tak černé. Byl to vlastně (rozhodně! ha ha) docela zajímavý zážitek, některé tipy a triky mě docela zaujaly, byla jsem ráda, že jsem osobně poznala některé blogerky a i odpor k sojovému mléku po pár dnech zmizel. I přesto si ale myslím, že nebylo úplně šťastné postavit tříchodové menu na sojové smetaně a mléku bez nějaké neutralizující přílohy, protože z toho muselo být těžko i jiným lidem než jen mně (což mi některé blogerky i na dalším setkání potvrdily). Sešitek s recepty, který jsme dostaly, jsem tak s velkou chutí hned ráno vyhodila, protože zejména pohled na fotku okurkové polévky ve mně evokoval dost nepříjemné vzpomínky. Jako, ona ta jídla byla chuťově dobrá, ale prostě smetanovo-mléčná polévka, následovaná pyré ze smetany s mlékem a celkem mastným lososem a to vše završené jakýmsi želatinovo-mléčným pudinkem, to je vražedná kombinace.

Sama sebe tedy tak trochu obdivuju, že mě tahle zkušenost neodradila od další akce, tentokráte vaření s balzamikovými krémy, o kterém vám napíšu příště. Akorát ta už teda nebude mít takový dramatický průběh, jako tato :)

Opečené gnocchi se šunkou a smetanou

Moje snaha dokázat, že vařit lze rychle a zároveň bez milionu éček, pokračuje. Těstoviny a gnocchi jsou do jisté míry sice taky polotovary, ale myslím, že úplně zpátky na stromy není potřeba lézt, stačí používat selský rozum. O tom ostatně mluvil nedávno i Vaněk v Lidovkách (článek si můžete přečíst zde).
Pokud vás recept zaujme, ale nemáte gnocchi, můžete místo nich samozřejmě použít těstoviny, místo šunky slaninu nebo kuřecí maso, pokud máte rádi žampiony, klidně je přidejte taky. Chilli papričku naopak můžete bez obav vynechat. 

Ingredience:
500g gnocchi
1 menší cibule
15 dkg šunky
1 lžíce másla
100 ml smetany na vaření (opět jde použít i ta od ALPRO)
1 malá chilli paprička
sůl, pepř

Postup:
Gnocchi uvařím dle návodu. Než budou hotové, osmahnu na másle nadrobno nakrájenou cibulku a šunku. Poté k nim přidám i uvařené gnocchi a trochu je nechám opéct. Na závěr přidám smetanu, chilli papričku vcelku a osolím a opepřím. Ve chvíli, kdy smetana zhoustne, mám hotovo. Vyndám chilli papričku a podávám, nejlépe s čerstvou zeleninou a ozdobené petrželkou.

Růžičková kapusta s bramborem, šunkou a smetanou

Někdy mám ráda ty chvíle, kdy lednice zeje prázdnotou a já jsem nucená vymyslet i z toho mála dobré jídlo. Nebo situace, kdy je lednice plná nejrůznějších delikates, ale je nutně potřebuju zpracovat jen některé - ať už z důvodu blížícího se data spotřeby nebo proto, že jsou už nějaký pátek načlé, a tak se bojím, abych je o pár dní později nemusela vyhazovat. Dnešní oběd vznikl obdobně. Z nedávného ALPRO testování mi zbyla otevřená sojová smetana, vedle ní trůnila obyčejná smetana na vaření, ve spíži bylo posledních pár brambor, které už by na přílohu pro dva nevydaly a z přeplněného mrazáku na mě neustále vypadávaly mražené kapustičky. Jejich osud byl zpečetěn. Vzpomněla jsem si na recept z kuchařky Jezte česky (jejíž recenzi vám ještě dlužím) a na Hanku Michopulu a její kapustový hrnec, přizpůsobila jsem to svým potřebám a vznikl dobrý a vydatný oběd. A můžu se tak opět poplácat po rameni, jak šikovná a úsporná hospodyňka jsem a jakou radost by ze mě musela mít Anuše Kejřová, byla-li by ještě živa. 

Ingredience pro 2:
350 g kapustiček (čerstvých nebo zmražených)
4 středně velké brambory
15 dkg šunky (nebo slaniny, nejlépe vcelku)
150 ml smetany na vaření (té 12% - pokud nemůžete laktózu, můžete použít i tu sojovou od Alpra, je ale skoro až dost hutná)
lžíce másla
sůl, pepř, drcený kmín
1 malinká čili paprička (nemusí být)

Postup:
Brambory a kapustu uvaříme v osolené a okmínované vodě do změknutí (tj. asi 10 minut). Poté scedíme.
Na másle osmahneme šunku, pak přidáme uvařenou kapustu a brambory, přelijeme smetanou. Přidáme špetičku pepře, chilli papričku vcelku a asi 3 minuty dusíme, dokud smetana nezhoustne.
Poté vyndáme stranou chilli papričku a můžeme podávat.

ALPRO výrobky - výzva, testování, recenze

Někdy začátkem února se na serveru Blogerky.cz objevila nabídka testovat výrobky ALPRO. Řekla jsem si: "Proč ne? V den vyhlášení mám narozeniny, tak to by mělo klapnout!" A taky to klaplo.

Mým cílem bylo ochutnat něco nového, zkusit, čím nahrazují mléko ti, kteří ho nemohou či nechtějí pít a podat zprávu o tom, jak tyto výrobky chutnají průměrnému všežravci bez laktózové intolerance.
Bude-li mi to chutnat, napíšu oslavnou recenzi a budu doufat, že budu tím šťastlivcem, který bude Alpro výrobky dostávat pravidelně po celý rok. Nebude-li mi to chutnat, nemám nejmenší důvod vychvalovat jejich produkty do nebes, protože pravidelné zasílání by stejně bylo spíš za trest.


Která verze vyhrála? Uvidíte!

V testovacím balíčku byla tři "mléka" - ovesné, mandlové a kokosové. Čokoládové sojové pitíčko. Sojová smetana na vaření.

Trochu jsem čekala, že bude přibalen taky nějaký "jogurt", přeci jen vypotřebovat přes 3 litry mléka během pár dní není úplně snadné, ale tak co. Darovanému koni na zuby nekoukej.

Čokoládové pitíčko jsem vypila ihned po rozbalení a lebedila si, jak to je skvělé, že mám tyto úžasné výrobky zadara.

Moje lebedění ale nevydrželo dlouho. Celá natěšená jsem ochutnala kokosové mléko, které mě překvapilo svou vodovostí. Zkusila jsem s ním i jáhlovou kaši, ale vůbec mě nepřesvědčilo.
Představa, že ho budu muset vypít celé, protože vyhazování potravin nesnáším, se mi úplně nezamlouvala.

Mandlové mléko bylo mnohem lepší. Nepřišlo mi tak umělé, pohanková kaše s ním byla velmi dobrá. Zkoušela jsem s ním i "zmrzlinový koktejl", ten je ale s klasickým mlékem o něco lepší. Vypít ho ale nebudu mít problém.

Ovesné mléko mě překvapilo ze všeho nejvíc. Otevřela jsem ho až jako poslední, protože po předchozích zkušenostech jsem velké zázraky nečekala, ale! Je opravdu výborné, dá se pít jen tak na chuť nebo s ním udělat musli nebo kaši - zejména tu ovesnou, která v kombinaci s kravským mlékem může být pro někoho hůře stravitelná. Navíc je chuťově jemné, příjemné a plností připomíná kravské mléko. Vedle čokoládového pitíčka je to jasný vítěz testu!

Sojová smetana je fajn, její chuť pokrmy nijak nenarušuje, v hráškové polévce nebyl patrný rozdíl, ale pro běžného člověka, který nemá s klasickou smetanou problém, je trochu zbytečná.

Sečteno podtrženo, ovesné mléko a sojové pitíčko mi opravdu chutnaly, dokonce jsem včera váhala v Bille, kde měli na Alpro výrobky slevu, jestli si nemám ten čokoládový sojový nápoj koupit ke svačině. Nakonec jsem sice odolala, ale myslím, že někdy v budoucnu určitě podlehnu :-)

Mandlové mléko nebylo špatné, s pohankou to byla velmi dobrá kombinace, vzhledem k ceně si ho ale dokážu odpustit.

Kokosové mléko mě naopak vůbec neoslovilo a budu mít co dělat, abych ho nějak využila a nevylila ho do výlevky. Edit: Pohanka je asi skutečně osmý div světa, protože je úžasná i s kokosovým mlékem a nakrájenou hruškou. Mléko tímto vypito, nevylito! :)

Celkově jsem moc ráda, že jsem měla možnost ALPRO výrobky vyzkoušet, bylo to obohacující, laktózové alergiky nyní lituji hned o něco méně, kravské mléko ale pro mě i nadále zůstává top.

Těm, kterým kravské mléko vadí, ALPRO výrobky tedy, až na kokosové mléko, mohu doporučit (i když zároveň dodávám, že nemám porovnání s jinými výrobci). Těm, kteří s mlékem problém nemají, navrhuji pro zajímavost ozkoušet sojové pitíčko nebo ovesné mléko - budete překvapeni tím, jak se dá mléko nahradit rostlinnými produkty. Vzhledem k ceně ale doporučuji počkat s testováním na nějakou slevovou akci :)

Pokud by vás Alpro výrobky zaujaly, více informací o nich naleznete zde.

A jaké zkušenosti s rostlinnými mléky máte vy? Chtuná vám nejvíc ovesné, jako mně, nebo máte jiného favorita?

P.S. Původně byl termín napsání příspěvku stanoven na 25.2., tedy dnešek, následně prodloužen do 4.3. ... vzhledem k původnímu termínu jsem neměla tolik času na velké vyváření, ale mohu i tak zodpovědně říct, že mléko stejně konzumuji nejčastěji prostě tak, že si jej naliju do skleničky, přeliju sním musli nebo ho smíchám s kaší, a úplně stejně jsem testovala ALPRO mléka. Zajímala mě beztak především chuť jednotlivých mlék a vzhledem k jejich ceně je do bramboráků stejně míchat nehodlám ;)