Zobrazují se příspěvky se štítkemsirup. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsirup. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 4. října 2019

Rakytníkový sirup


Právě vrcholí ta správná doba pro sběr rakytníku. Svítivě oranžové bobulky září do pošmourných dní a stejně jasně budou zářit i v podobě sirupu ve vaší skleničce :) Sirup z rakytníku je příjemně pikantní, nabitý vitamínem C a jeho žlutá barva vám dozajista zvedne náladu i v ten nejdeštivější den. 

Ingredience na cca 0,75 l sirupu:

0,5 kg rakytníku
cca 0,25 l vlažné, převařené vody
ani ne 10 g kyseliny citronové
0,5 kg cukru

Postup:
Rakytník propláchnu, dám do hrnce (nepoužívejte nerez), rukou rozmačkám bobulky, rukou rozmačkám bobulky, přiliju vodu, přidám kyselinu citrónovou a v zakrytém hrnci nechám asi 24 h odležet.

Poté rakytník propasíruju, do šťávy přidám cukr a zahřívám pod bod varu (vařit to nechceme, abychom zbytečně nezničili vitamin C). Horkou šťávu liju do horkých, vysterilizovaných sklenic a okamžitě uzavírám.

Skladuji v chladu a temnu, po otevření spotřebuji během měsíce.

Je možné, že se vám nahoře ve sklenici udělá jakýsi "špunt" - to není na závadu, až vám šplouchne do skleničky, prostě ho lžičkou rozmíchejte.


čtvrtek 18. července 2019

Sirup z josty aneb jak elegantně zpracovat jostu


Josta je kříženec angreštu a černého rybízu, takže i v chuti kombinuje pikantnost obou druhů. Dlouhá léta jsem mívala dilema, jak ji zpracovat, protože džemy z ní mi nechutnaly a do koláčů a buchet je zvykem dávat rybíz. Asi před dvěma lety jsem naštěstí objevila kouzlo jostového koláče, letos jsem dala jostě šanci v tekuté podobě. A dobře jsem udělala. Sirup z josty, respektive později naředěná šťáva z josty, je příjemně kyselkavá, ale o něco jemnější, než klasický rybízový sirup. 

Pakliže i vy máte na zahrádce keřík josty, zkuste z ní letos udělat tenhle rubínový zázrak. 

Na cca 1 l sirupu:

750 g očištěné josty (stačí otrhat zelené stopky, hnědé "bubáky" klidně nechte, stejně to budete ještě pasírovat)
šťáva z 1 citronu
1 lžička kyseliny citronové
cca 300 ml převařené vody
cca 350 g cukru

Očištěnou jostu dejte do hrnce (zkuste se vyhnout nerezu), přidejte šťávu z citronu, kyselinu citronovou a (čistou!) rukou bobulky rozmačkejte. Zalijte vodou, přiklopte poklicí a nechte 24 hodin odpočívat - nejlépe trochu v chládku, mimo tropické teploty. 
Po 24 hodinách směs propasírujte přes jemné sítko nebo platýnko do jiného hrnce. Do šťávy přidejte cukr, zamíchejte a směs za neustálého míchání zahřívejte těsně pod bod varu. Pokud se začne tvořit na hladině pěna, lžící ji sbírejte.
Horkou šťávou plňte horké, vysterilizované sklenice, okamžitě uzavřete, pokud možno otočte dnem vzhůru. 

Uchovávejte nejlépe v chladu a temnu (ideálně v chladném sklepě). S tímto sirupem ještě zkušenosti nemám, ale obdobné mi vydržely cca půl roku až rok v chladnějším špajzu, po otevření pak necelý měsíc v lednici. 


úterý 18. září 2018

Broskvová sezona II. - Broskvový sirup


Broskve jsou skvělé. Zdravé, sladké, štavnaté... ale mají drobnou nevýhodu - jsou jen chvíli a nelze je moc dobře skladovat. Jedna z variant, jak si uschovat jejich chut na později, je udělat si z nich sirup. Zkuste třeba ten můj :-)
Nedokážu slíbit, že vydrží celou zimu, ale u mě v chladu vydržel několik měsíců. Po otevření ovšem doporučuji spotřebovat zhruba do tří týdnů. Letos už to asi nestihnete, ale na příští rok se tento recepis může hodit. 

na cca 1 litr sirupu:
1 kg hodně zralých, vypeckovaných broskví
350-400 g cukru krupice
300 ml voda
štávu ze 2 citronů nebo odpovídající množství kyseliny citronové

Postup:
Broskve nakrájím na menší kousky, dám do hrnce a přidám cukr. Na mírném ohni zahřívám, dokud broskve zcela nezměknou. Poté tyčovým mixérem rozmixuji na kaši. Přiliju vodu, přidám kyselinu citronovou a ještě chvilku zahřívám těsně pod bod varu (nechceme marmeládu...).
Přes jemné sítko pasírujeme do vysterilizovaných horkých sklenic a velmi dbáme na čistotu práce. Otočíme dnem vzhůru, necháme vychladnout a uložíme do chladu (lednice či sklepa).

Pro delší trvanlivost lze ještě sterilizovat klasicky v zavařovacím hrnci.

středa 11. února 2015

Sklenice zdraví podruhé - recenze na meduňkový sirup a omáčku s chilli, česnekem a zázvorem



Poměrně nedávno jste si zde mohli přečíst recenzi na rakytníkový sirup od výrobce Sklenice zdraví. V článku jsem vám mimo jiné slibovala, že co nevidět napíšu recenzi také na jejich meduňkový sirup a chilli omáčku. A protože meduňkový sirup už pomalu mizí a sklenice s chilli omáčkou je také čím dál lehčí, je ten správný čas na to podělit se s vámi o mé další gurmánské zážitky.

Meduňkový sirup jsem si schválně schovávala na období po zkouškách, protože jak známo, meduňka uklidňuje a uspává, což ve chvílích, kdy se potřebujete učit na zkoušky, není úplně žádoucí efekt. Bohužel však zjišťuji, že jsem asi nějaká hříčka přírody, protože stejně, jako si mohu dopřát tři kafe po sobě a moje soustředění či (ne)schopnost usnout zůstává neměnné, tak ani meduňka na mě nemá žádný zvláštní vliv (zrovna včera před spaním jsem vypila půllitrovou sklenici vody s tímto sirupem a v noci jsem pak s kámoškou cestovala s baťohem po Africe, potkávala jedovaté hady a koupala se v rozbouřeném moři. Belgičan mi navíc ráno řekl, že jsem zase šíleně skřípala zuby a i když do mě šťouchal, tak to vůbec nepomohlo...takže asi tak).

Meduňkový sirup mi chutí připomíná bezinkovou limonádu, což připisuji tomu, že oboje obsahuje cukrový rozvar. Meduňka je po rozředění s vodou trochu cítit, především však zaznamenáte, že pijete poměrně osvěžující sladké pití. Pokud bych si měla vybrat mezi rakytníkovým a meduňkovým sirupem, tak volím rakytníkový - ten je chuťově celkově výraznější. Ti z vás, kteří ale mají problémy s nervozitou, neklidem či usínáním, ale jistě meduňku uvítají - to, že nepůsobí na mě, neznamená, že nebude působit na ostatní. Je to generacemi ověřené sedativum, které má blahodárný vliv na lidský organismus. Jsem už téměř dostudovaný psycholog, tak mi můžete věřit :)

Opačné účinky jsou připisované chilli - to vás má rozproudit a je to afrodiziakum. Protože ostrá jídla snáším hůř než většina mých známých, musím s chilli opatrně. Proto mi vyhovuje právě tato omáčka s chilli, zázvorem a česnekem, protože její pálivost má sílu jedné papričky a to je přesně ta pikantnost, která mi chutná a nemám s ní problém. Pálivější věci už moc nemusím (není to tak dávno, co jsme měli s Belgičanem tichou domácnost, protože musel do boloňské omáčky dát i přes moje protesty silně pálivou papričku...). Omáčka je mírně nasládlá, má takovou "lehce asijskou chuť" a hodí se výborně k masu nebo i grilované zelenině. Jídlo díky ní můžete povýšit na luxusní krmi s exotickým přívlastkem.

Shrnuto a podtrženo, meduňkový sirup doporučuji všem "nervákům", nebo všem, kteří si chtějí kohoutkovou vodu osladit něčím jiným než rádoby jahodovým sirupem prodávaným ve všech řetězcích. Chuťovou extázi však nečekejte.
Chilli omáčku doporučuji vřele těm, kteří mají rádi lehce pikantní jídla, rádi svou krmi ozvláštní trochu nezvyklou chutí a hot ketchup už dávno vyřadili ze spíže :)

A na závěr opět připomínám, že tato recenze vznikla na můj vlastní popud a s výrobcem nejsem nijak spřízněná.

pátek 16. ledna 2015

Rakytníkový sirup - recenze



Po včerejším nezdravém receptu na croque madame jsem si říkala, že by to dnes chtělo nějakou nápravu. A tak mě napadlo, že vám dám tip na to, kde sehnat výborný rakytníkový sirup, který bude chutnat i těm největším odpůrcům zdravé výživy. 

Já osobně mám k rakytníku pozitivní vztah. Už je to nějakých pár let, co se moje maminka začala zajímat o zdravou výživu. A někde si vyčetla, že rakytník je úžasný zdroj vitaminu C. A pak zjistila, že jeden takový plodný rakytník má na zahradě sousedka naší babičky. Slovo dalo slovo a za pár dní jsem šla k paní sousedce očesávat sytě oranžové plody trnitého rakytníku. Kdo jste už někdy rakytníkové plody sklízel, víte, jaká je to piplačka. Od těch dob jsem v očích babiččiny sousedky to nejúžasnější děvče na světě a kdykoliv může, dohazuje mě svému vnukovi. Takže taková je moje milá příhoda s rakytníkem.

Když jsem tedy nedávno ke svému svátku dostala dárkový koš, ve kterém se mimo jiné vyjímal rakytníkový sirup, byla jsem mile překvapena a hned po Vánocích jsem sirup ozkoušela. Rakytník má totiž svou specifickou chuť, kterou si uchovává i po doslazení a ne každému musí nutně chutnat. V tomto případě je rakytník doslazován medem, jehož chuť někdy vadí mně. Musím však říct, že tento sirup je chuťově velmi dobrý, osvěžující a chutnal i ostatním, kterým jsem jej nabídla. Já osobně jsem už několik dlouhých let zvyklá pít obyčejnou čistou kohoutkovou vodu. Občas mě ale přeci jen přepadne chuť na sladké pití a toto je dobrý způsob, jak ji ukojit a přitom příliš nezhřešit. Myslím, že to může být i dobrá cesta pro ty z vás, kteří mají děti, které by nejraději pořád pily různé jupíky, fanty nebo další mnohoéčkové záležitosti.  O tom, jak je rakytník úžasně zdravý se můžete dočíst zde.

A kde tedy tento sirupový zázrak sehnat? Můžete si jej objednat na těchto stránkách. Plzeňáci jsou úplně u zdroje, ostatní se musí spolehnout na eshop. Podotýkám, že s výrobcem Sklenice zdraví nejsem nijak spřízněná. Je mi jen sympatické, že se někdo vrhl na výrobu kvalitních a dobrých zdravých věcí.

Až ochutnám i další jejich výrobky, dám echo, jak jsem spokojena s nimi. K testování mám ještě meduňkový sirup a dvě různé chilli omáčky. A co vy, máte s výrobcem Sklenice zdraví také nějaké osobní zkušenosti?