Smažená jablíčka v palačinkovém těstě

Belgičan je alergický na jablka, a tak vždycky, když je chci nějak připravit pro nás oba, musejí projít tepelnou úpravou, protože pak už u něj žádnou nežádoucí reakci nevyvolají. Smažená jablíčka obalená v palačinkovém těstíčku je snadný, trochu hříšný pokrm, na který prostě čas od času dostanete chuť - obzvlášť takhle v zimě nebo na podzim. Zajímavé také je, že jak já nemám ráda skořici, tak v jablečných pokrmech mi i docela chutná (když se to s ní ovšem nepřežene, že...). 
Inspiraci jsem čerpala tentokrát v Kuchařce pro dceru, na kterou už mám také připravenou v draftech recenzi. Takže můžete očekávat, že ji již brzy publikuji :)

Ingredience (pro 2):
2 spíše větší jablka
100ml mléka
1 malé vejce
70g hladké mouky
špetička soli
špetka skořice
rovná lžička cukru krupice (záleží také na sladkosti jablek, ty moje byly ani ne kyselé, ani sladké)
olej na smažení

Postup:
Smíchám mouku, cukr, sůl a skořici. Přidám vejce a část mléka. Metličkou promíchám, až mi vznikne husté těsto. Přiliju zbytek mléka a opět smíchám. Těsto by mělo být nepatrně hustší než na palačinky. Dám do lednice odpočinout.
Mezitiím oloupu jablka a pokud se mi to zadaří, zbavím je jádřince tzv. "odjádřinčovačem" tak, aby byla stále kulatá, jen uprostřed měla díru. Pokud doma tento nástroj nemám, nebo je jádřinec moc velký/tuhý, překrojím jablko na čtvrtky a zbavím se jádřince postupně.
Jablka nakrájím na asi 1cm silné plátky. Napíchnu každý kousek jablka na vidličku a vykoupu ho v těstíčku, aby byl obalený ze všech stran.
Na pánvi rozpálím olej (bohužel jen pár kapek stačit nebude, chce to poměrně souvislou vrstvu) a když je horký, obalená jablka do něj vložím. Zmírním plamen a smažím z každé strany do zlatova. Poté jablka vyndám a posypu moučkovým cukrem.

A toť vše - dobrou chuť!

Finské palačinky z trouby alias Pannukakku

Jak jsem psala zde, finské palačinky mě opravdu dostaly. A protože se právě zuřivě učím na zkoušku ze statistiky 2 a tak nějak tuším, že se do středy stejně nestihnu připravit (znáte taky ten zoufalý pocit, když vypíšou jen jeden termín na celé zkouškové a vám se zrovna absolutně, ale absolutně nehodí?), Navíc jsem celý víkend strávila na kurzu krizové intervence, což je taky značně vyčerpávající. Rozhodla jsem se tedy, že si musím ten život taky nějak osladit. Finské pannukakku byly ta správná volba. 

Ingredience (na plech o velikosti 22x22 cm)
3/4 hrnku hladké mouky
3/4 hrnku mléka
1 sáček vanilinového cukru
1 vejce
půl lžičky prášku do pečiva
špetka soli
asi 2cm plátek másla (rozpustit)
+papír na pečení

Postup:
Předehřejte troubu na 200°C. Pekáč vyložte pečícím papírem. V míse smíchejte prosátou mouku s cukrem, solí a práškem do pečiva. V hrnku smíchejte mléko s vejcem a rozpuštěné máslo. Přilívejte k mouce a stále míchejte. Těsto by mělo být husté na nit. Vylijte ho na pekáč a vložte do trouby. Pečte asi 30 minut. Na závěr můžete zvýšit teplotu na 220°C a posypat cukrem.
Podávejte se zakysanou smetanou, šlehačkou, marmeládou, jahodovým kompotem nebo čokoládovou polevou - jak máte rádi :)

Pokud by vás zajímaly i jiné finské recepty, můžete se mrknout, jak se dělají např. finské povidlové větrníčky

Palačinky

Nevím, čím to je, ale v mnoha rodinách jsou palačinky mužskou záležitostí. Tedy jejich příprava, samozřejmě, jinak je milují i ženy a dívky. Snad proto, že muži rádi předvádějí palačinkové salto nebo je to pro ně ještě tak zvládnutelný poměr čas/pracnost/chuť. Ať tak či tak, je to klasika, která vám přijde k duhu zejména tehdy, když vás popadne chuť na sladké.

Ingredience:

2 vejce

2 hrnky mléka

asi 200g hladké mouky

sádlo

Postup:

Smíchám mléko a vejce, pak postupně přidávám mouku. Konzistence těsta by měla být tzv. na nit. Dobré je nechat připravené těsto odstát chvíli v ledničce. Palačinky nejlépe smažím na sádle, ale ne na moc prudkém ohni – to by hned zčernaly. Podávám jen tak nebo se zavařeninou.

Tip:

Výborné jsou palačinky s jahodovým tvarohem. Ten se připraví tak, že smíchám několik lžic tučného tvarohu s rozpůlenými jahodami a troškou cukru moučky. Vidličkou jahody v tvarohu rozmačkám a dle chuti dosladím. To samé lze udělat i s malinami nebo s broskvemi (jako na obrázku).

Co ochutnat ve Finsku

Jak jste si asi všimli, několik dní jsem tu byla neaktivní. Byla jsem totiž aktivní jinde :) S Belgičanem jsme se rozhodli, že navštívíme naše kamarády, kteří žijí již déle než dva roky ve Finsku, nedaleko Helsinek. Listopad sice není ten nejkrásnější měsíc pro návštěvu Helsinek a okolí (listí už spadlo, sníh ještě ne, světlo je jen pár hodin denně a vánoční trhy ještě nezačaly), přesto jsme si ale dovolenou užili, podívali se dokonce i do Estonska, a jak říká jedna moje kamarádka vždy poté, co se odněkud vrátí: "To jídlo byl zase největší zážitek".

Takže, co jsme ve Finsku ochutnali a co bych si s chutí dala znovu?

Polévky
Finové si velmi potrpí na polévky. Jen během našeho krátkého pobytu jsme ochutnali tři různé polévky. Tradičně ve čtvrtek se podává hustá hrachová polévka s uzeným masem, do které si místní přidávají hořčici. Já jsem měla možnost ochutnat ji v Espoo ve Villa Pentry (http://www.villapentry.fi/ , doporučuji - velmi příjemná domácí restaurace, večer drahá, přes oběd 10 Euro/osoba/bufet ve stylu all you can eat, výhled na moře), kde chutnala jako poctivá hrachovka od babičky. 
Mezi další polévkové speciality patří lososová polévka - polévka se skládá z vařených brambor, kousků lososa, smetany ke šlehání a kopru. Je velmi jemná a chutná. Ochutnat ji můžete na různých trzích, nebo třeba v restauraci v muzeu přírody (http://www.haltia.com/restaurant-2/). Opět se jedná o krásné prostředí a, stejně jako v jiných restauracích ve Finsku, oběd probíhá formou bufetu.
No a nebyli bychom ve Finsku, kdybychom neochutnali něco ze soba - dali jsme si tedy sobí sýrovou polévku v Café Vanilla na ostrově Suomenlinna. Je to malinkaté, příjemné bistro a polévka nás zasytila na několik hodin.

Hlavní jídla
Stejně jako v Ikee, i ve Finsku frčí masové kuličky a Finové jen neradi slyší, že toto jídlo pochází ze Švédska. Pokud máte rádi mleté maso, můžete si ho dopřát zabalené také v zelném listu. Bát se nemusíte ani různých druhů ryb, lososem počínaje a herinkem na sladko konče. Finové mají rádi kombinace slaného a sladkého a byli to právě oni, kdo ke švédským masovým kuličkám začal podávat brusinky. Mezi přílohami hrají prim brambory, podává se také grilovaná zelenina, mně osobně velmi chutnala dušená mrkev s kroupami a houbami. Na pohled nepříliš vábné, chuťově excelentní.

Dezerty
Pokud se chcete přesvědčit, že Finové nevyrábějí jen vodku, ale taky třeba čokoládu, zajděte v Helsinkách do kavárny Fazer a budou vám oči přecházet. Je to nejen čokoládový obchod, ale i kavárna a sendvičárna - sice poměrně drahá, ale za ochutnání to stojí. Jinak doporučuji, jestli jste mívali rádi takové ty klasické arabesky, než do nich začali přidávat všechno možné a tunu cukru navíc, kupte si od Fazeru bonbony Julia. To želé v nich je dokonalé.
V restauracích v době oběda dostanete dost možná jako zákusek palačinky nebo trhanec, obzvlášť ve čtvrtek. Ve výše zmiňované Villa Pentry se jedná o trhanec luxusní, s nejlepší šlehačkou, co jsem kdy jedla a skvělým jahodovým přelivem. Mňam. 
V době Vánoc pak můžete ochutnat Joulutortu, tedy takový větrníček z listového těsta s povidly. A po jídle si dát salmiakki, tedy lékořicový, slanosladký bonbón.

Musím uznat, že finská kuchyně mě velmi příjemně překvapila,vše, co jsem jedla mi chutnalo, a zjištění, že obědy probíhají formou bufetu a stojí něco mezi 8 a 12 Euro, bylo velice milé. Obzvlášť při porovnání se zkušeností z Norska. Myslím, že co nevidět tu najdete články o tom, jak jsem se snažila některé z výše popsaných jídel uvařit i v českém prostředí.

A jaké máte zkušenosti s finskou kuchyní vy? Nebo znáte spíše jiné skandinávské chutě? 

Edit: Tak již jsem ozkoušela jak palačinky tak povidlové větrníčky.

Bretaňské galettes aneb slané palačinky z pohankové mouky

Bretaň je krásná. Sice je to kraj poměrně studený a větrný, mořské útesy, skály a rybářské kostelíky vám však plně vynahradí to, že na koupačku to většinou nebude. Protože to však býval kraj poměrně chudý, ani v gastronomii nehledejte pompéznost. Ano, ústřice i šampaňské pochází tam z těch oblastí, avšak správný Bretoněc si stejně nejraději v restauraci objedná slanou palačinku z pohankové mouky zvanou galette a zapije ji pořádným jablečným ciderem.

Ingredience (na dvě ohromné palačinky):

125g pohankové mouky

200-250ml vody

1 vejce

půl lžičky mořské soli

2 lžíce rozpuštěného sádla

Postup:

Vyšlehám mouku s vejcem. Poté pomalu přilévám osolenou vodu a míchám. Těsto by mělo mít konzistenci tzv. na nit. Na závěr ještě rychle vyšlehám mixérem.

Těsto dám do lednice odpočinout minimálně na dvě hodiny. Delší odpočinek mu však jedině prospěje.

Po vyndání z lednice opět krátce vyšlehám mixérem, přidám rozpuštěné sádlo a liju na sádlem či máslem vymaštěnou horkou pánev. Poté, co okraje začnou hnědnout, palačinku obrátím.

Po obrácení na palačinku nakladu přísady dle chuti (jako základ lze považovat čtyři lžíce nastrouhaného sýra, plátek šunky a vejce; můžete přidávat ale také kozí sýr s brusinkami, rajčata, houby, brambory, více druhů sýra, maso atd.). Stáhnu trochu plamen, okraje palačinky ohnu, aby vznikl čtvercový tvar, ještě lehce podmastím a nechám chvíli zapékat. Z vejce se nesnažím mít volské oko, Francouzi ho podávají ve víceméně tekutém stavu, pouze bílek je zatuhlý.

Podávám zásadně v doprovodu zeleniny, jinak pokrm působí těžce.