Vepřové minutkové plátky s lilkovo-rajčatovou omáčkou

Ještě asi tak před rokem by mě rozhodně nenapadlo koupit v obchodě vepřové plátky s úmyslem je v této podobě taky nechat. Prostě jsem se masa tak trochu bála. Byla jsem přeborníkem na kuřecí nudličky, kuřecí paličky, rybu a ještě tak nanejvýš jsem udělala vepřové nudličky. Poté, co jsem ale několikrát zvládla připravit i prvotřídní hovězí steak nebo třeba pečený vepřový bůček, řekla jsem si, že je na čase stud odhodit a začít být u pultu s masem uvolněnější. A tak se snažím. Minutkový plátek samozřejmě není maso, které by mělo být nějak záludné, ale chápejte, že je to první vepřový plátek, který se dostal do mé výlučné péče. A dopadlo to opravdu dobře! 

Ingredience (pro 2):

maso:
300 g vepřových minutkových plátků
sůl
pepř

Maso paličkou naklepu, z obou stran osolím a opepřím. Vložím do zapékací mísy. Troubu předehřeju na 190°C a dám do ní maso. Peču 7 minut, poté maso otočím a peču dalších 8 minut. Po této době by maso mělo být propečené a měkké.

na omáčku:
1 středně velký lilek
4 menší rajčata
300 ml passaty
1 lžička cukru
1-2 lžíce balzamikového krému
bazalka (čerstvá nebo sušená)
2 stroužky česneku
sůl, pepř
olivový olej

Lilek podélně rozkrojím, posolím a nechám chvíli vypotit. Poté ho nakrájím na menší kostky. Rajčata spařím, oloupu a načtvrtím. Na pánvi rozehřeju olej a přidám lilek. Opékám na středním ohni asi 5 minut, dokud lilek není změklý. Poté přidám rajčata, cukr a balzamiko. Asi 2 minuty to takto nechám. Pak přidám passatu, propasírovaný česnek, sůl, pepř a bazalku. Vařím, dokud směs nezhoustne na kečupovitou konzistenci.

Podávám například s bramborovou kaší.

Salát s jahodami a jahodovým dresinkem

Jahodová sezóna je stále ještě v plném proudu, salát na zahrádce taky najdete, takže by byla ohromná škoda těchto báječných surovin nevyužít. Kombinace salátu s jahodami není úplně obvyklá, ale zkuste ji a uvidíte, že budete příjemně překvapeni. Salátům zdar!

Ingredience (pro 2):
1 baby salát
2 hrsti polníčku
2 hrsti jahod
1 lžíce bílého balzamikového krému
1 lžíce olivového oleje
lžíce citronové šťávy
50 g fety nebo balkánského sýru
hrst směsi semínek
sůl, pepř, cukr podle chuti

Postup:
Salát a polníček natrhám do misky. Větší část jahod nakrájím a přidám je k salátu. Posypu sýrem a semínky.

V hrníčku rozmixuju zbylé jahody s olejem, balzamikem a citronovou šťávou. Osolím, podle chuti přidám pepř a cukr. Tímto dresinkem přeliju salát. Mohu podávat.

Aperitivo moment - dva drinky s Aperolem a velmi jedlé jednohubky k tomu

Aperol. Pro mě ještě donedávna pojem naprosto neznámý. Teprve někdy kolem letošních Velikonoc jsem měla možnost ochutnat ho u kamarádky. A tak když jsem nyní objevila příležitost s Aperolem soutěžit, věděla jsem aspoň už trochu, o co vlastně běží. Možná, že i mezi vámi se najde pár podobných "neználků", jako jsem byla ještě před měsícem já. Anebo možná znáte jen ten nejrozšířenější drink - Aperol Spritz. V tom se míchá Aperol, prosecco a sodovka. Já bych vám ale v tomto článku chtěla ukázat, že to jde i jinak. Že s aperolem lze míchat i náš národní mok - tedy pivo. Anebo v odlehčené verzi cider. 

Nebojte, nezbláznila jsem se. Jenom jsem delší dobu pobývala v Belgii a severním Německu. V Německu jsou, obzvlášť dámy, schopné s pivem smíchat téměř cokoliv. Kromě již i u nás známého Radlera a spol. si libují třeba i v pivní bowli - prostě do piva naházejí jahody a broskve nebo jiné podobné ovoce. A světe div se, je to velmi dobrá kombinace. Právě německá pivní bowle mě inspirovala k těm jednohubkám - fingerfood -, které vidíte na fotce. Ale o tom později.

No a v Belgii pivo milují zhruba stejně tak moc, jako my Češi. Ale nemají k němu tak dogmatický přístup. Velmi oblíbené je tam višňové pivo zvané kriek. A pak taky rádi míchají pivo a Picon. Picon je tmavě oranžový aperitiv, hodně hořký, lehce nasládlý a v mnoha ohledech připomíná Campari. Na mě je ale kombinace piva a tohoto opravdu hořkého aperitivu až moc silná. Protože ale vím, že spousta nás Čechů má k pivu přeci jen bližší vztah než k vínu, rozhodla jsem se, že tomu svůj Aperol drink přizpůsobím. A vymyslím ho tak, aby chutnal jak pánům, tak dámám a aby byl příjemně osvěžující v letních dnech.

Pivní Aperol drink pro pány:
Aperol obohatí pivo o lehounce sladký nádech, zároveň ho ale doplňuje i svou hořkostí. Společně se šťávou z limetky mu dodá svěžest,  ale nepřebíjí jeho přirozenou chuť. 

1 panák Aperolu
300 ml světlého piva
1 lžíce šťávy z limetky

Aperol i pivo pořádně vychladím. Na dno sklenice naliju Aperol, poté doliju pivem. Přidám šťávu z limetky a mohu podávat.

Ciderový Aperol drink pro dámy:
Cider společně s Aperolem a limetkou vytváří velmi svěží, lehký nápoj s mírně nahořklou, ale spíše sladkou chutí. Na večerní letní posezení na zahradě ideální drink.

Postup je úplně stejný jako u pivního drinku, akorát pivo nahradím neochuceným ciderem.


Finger Food - Jednohubky s kozím sýrem, mangem a fíkovým balzamikem
Někdy nám bývá podsouváno, že zatímco k vínu se hodí snad všechno, pivo je dobré jen s vepřo-knedlo-zelem nebo hranolkami. Já si ale myslím, že pivo má o dost větší potenciál, a jak jsem už psala, hodí se skvěle třebas i k ovoci anebo různým druhům sýrů. Nasládlý pivní aperol drink tak jde skvěle dohromady právě i k mým jednohubkám. Neuvádím u jednotlivých ingrediencí konkrétní množství, protože samozřejmě záleží na tom, kolik hostů očekáváte. Každopádně ale vždy počítejte radši s větším objemem, neboť tyto jednohubky jsou opravdu VELMI jedlé.

chléb (stačí klasická Šumava)
měkký kozí sýr (aby měl zhruba podobnou konzistenci jako Lučina)
zralé mango
fíkový balzamikový krém (přinejhorším použijte i neochucený)

Chleba nakrájím na tenké krajíce. Ty dám opéct do toastovače, aby z nich vznikly nepříliš tvrdé topinky. Každý opečený krajíc pak rozkrájím na malé obdélníčky. Obdélníčky potřu kozím sýrem. Každou takto připravenou jednohubku ozdobím malou kostičkou oloupaného manga. Nakonec každou jednohubku zakápnu balzamikovým krémem. Mohu podávat.

P.S. Na fotkách je vyfocený ciderový Aperol drink. Pivní má zhruba stejnou barvu, ale zároveň taky samozřejmě neodmyslitelnou pivní pěnu. 

Balzamikové krémy Kalamata Papadimitriou - testování, recenze

Začátkem dubna se na serveru blogerky.cz objevila výzva k testování řeckých balzamikových krémů Kalamata Papadimitriou. Chvíli jsem váhala, jestli se této výzvy zúčastnit. S balzamikovými octy jsem totiž doteď neměla valné zkušenosti a vytrvale jsem je odmítala při všech příležitostech, kdy se mi je někdo snažil nalít do salátu nebo dýňové polévky. Jenže v této výzvě byla možnost testovat i bílé balzamikové krémy a to mě nalákalo. A tak jsem si řekla, že jim dám šanci, do výzvy se přihlásila a čekala, jestli budu vybraná. A jak asi tušíte, vybraná jsem skutečně byla. Zhruba po týdnu mi dorazil balíček - no, dorazil, byly s tím celkem trable, doručovatelky na Praze 3 se zřejmě bojí zvonit na zvonky i strkat do schránky oznámení o nezastižení, ale nakonec jsme se s balíkem šťastně shledaly.

Tím ovšem peripetie neskončily. Na víkend jsem jela k rodičům a ke tchýni do Polabí, krémy jsem nechala v Praze a těšila se, jak je v neděli večer vyzkouším. Jenže, znáte to, člověk míní... V sobotu jsem dostala horečky, na pohotovosti antibiotika, a tak jsem se rozhodla v péči rodičů zůstat poněkud déle, než jsem původně plánovala. A dnes je čtvrtek, zítra mi začíná celovíkendová krizovka a já mám den na testování a sepsání recenze. Uf. Proto tu nečekejte nějaké sofistikované recepty, ale vyslovené rychlovky. Na druhou stranu si myslím, že balzamika většina z nás stejně nejčastěji používá k dochucení salátů a v poslední době i ovoce. Takže i můj příspěvek o tom, jak se z odpůrce balzamik stal jejich velmi ochotný konzument ve studené kuchyni, bude docela postačovat.

Jako první jsem vyzkoušela neochucený bílý balzamikový krém. Dala jsem si ho docela obyčejně s cukrovým melounem (to je ten uvnitř oranžový) - jsem nemocná, tak potřebuju vitamínky, že ano. A světe div se - balzamikový krém mi chutnal! Poprvé v životě! Myslím, že by velmi dobře ladil i se žlutým melounem nebo třeba hruškami. A nebo třeba se zmrzlinou, kam by šel krásně použít i ten bílý s příchutí citrusů.

Pak jsem se rozhodla, že otestuju tmavý s fíkovou příchutí. Dala jsem ho do salátu (baby salátek, papriky různých barev a semínka) a jeho chuť salátu značně pomohla. Dodala mu plnost, která mu kvůli malé rozmanitosti zeleniny scházela. Podobně dobře zafungoval i obyčejný tmavý balzamikový krém, takže ti, kteří neradi kombinují slanou a sladkou chuť, mohou sáhnout po něm.

Až budu mít více času, tak rozhodně vyzkouším v tmavém balzamiku marinovat nějaké červené maso, myslím, že mu to dodá šmrnc. Například v gurmetu je teď recept na vepřové maso s mangem a třeba právě u toho úplně vidím, jak by tomu balzamiko dodalo ještě další grády, mmmmmmm. Velká škoda, že je na dnešní večer už dlouhou dobu plánovaný stroganoff...

Na závěr tu uvedu jeden "recept", kterým si fíkový krém získal mé srdce už nastálo:

Ingredience:
2 plátky chleba
měkký kozí sýr
kousek manga
fíkový balzamikový krém

Postup:
Chleba opeču v toastovači. Poté ho nakrájím na obdélníčky. Ty potřu kozím sýrem, navrch položím malou kostičku manga a přidám kapku fíkového krému. Zalezu někam do opravdu tmavého koutku a o samotě sním, jinak mi z toho nezbude vůbec nic. Tak moc je to dobré!