Zobrazují se příspěvky se štítkembelgická kuchyně. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembelgická kuchyně. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 25. ledna 2015

Kam na jídlo v Bruselu

Je to už půl roku, co jsem se vrátila ze svého stážistického pobytu v Bruselu (více si o mých zážitcích můžete přečíst zde), nadšení z belgické kuchyně však stále přetrvává. Zrovna včera se mě kamarádka ptala, jestli se mi po Belgii nestýská. Má odpověď zněla: "Po Belgii ani ne, ale po tom jejich jídle moc." Co je na belgické kuchyni tak dobré? Podle mě je to hned několik věcí. Je tam patrný vliv Francie, ale i Německa. To se odráží v tom, že v Belgii dostanete výborné bagety, croissanty a dezerty, zároveň se k obědu ale můžete "našťouchnout" pořádným gulášem nebo jitrnicí a zapít to některým z mnoha (výborných) druhů piva. To je také to, v čem nám jsou Belgičani blízcí - v lásce k masu a k dobrému pivu. Belgie má výhodu také v tom, že je u moře. Takže pokud máte rádi ryby, mušle a jiné mořské potvory, jste na správné adrese. Neméně podstatným aspektem je i přítomnost mnoha různých kultur a národů. Takže kebab dostanete od Turka, nejlepší kafe ve městě je od Etiopana a nejlepší krevety s rýží jsem si pořídila na nedělním trhu u Afričanů.
Dost už ale řečí, pojďme se podívat alespoň na pár lokálů, které stojí za to v Bruselu navštívít.

Must č. 1 Hranolkárna Maison Antoine na Place Jourdan
Kdo v Belgii neochutná hranolky, jako by tam ani nebyl! Hranolky z tohoto stánku jsou považované za nejlepší v Bruselu a tomu odpovídá také fronta, která se kolem něj tvoří kdykoliv během dne. Když máte štěstí, budete čekat půl hodiny, když smůlu, můžete si postát i hodinu a víc.



Must č. 2 Vafle u Manneken Pis neboli čůrajícího chlapečka
Vafle dostanete v Bruselu na každém rohu. A vlastně všude budou dobré. Ty u čůrajícího chlapečka jsou ale nejdoporučovanější, obyčejná vafle s cukrem stojí euro, což je méně, než bývá zvykem. Pokud můžu radit, odpusťte si šlehačku, čokoládu i jahody - za chůze se to jí obzvláště blbě.



Must č. 3 Etiopská kavárna Aksum
Když už budete u toho čůrajícího chlapečka, nezapomeňte si dojít o kousek dál na kafe k Etiopanům. Na výběr je denně několik etipských káv, prostředí kavárny je velmi příjemné, navíc si můžete koupit sáček kávy i domů. Já u nich mám nejraději cappuccino a cheescake s mangem.

Must č. 4 Neuhaus outlet
Už jste se někdy zadarmo přejedli belgických pralinek? Ne? A chcete to zkusit? Zajeďte si na konečnou metra do Neuhaus outletu. Ochutnávat zde můžete bez povinnosti nákupu asi z 30 druhů pralinek, pokud vám některé z nich zachutnají, můžete si je po kilech za zvýhodněnou cenu koupit domů. Všechny návštěvy, které jsem do Neuhausu vzala, z toho měly neopakovatelný zážitek. Vážně!



Must č. 5 Cheescake café
Chcete ochutnat ty nejlepší burgery ve městě? Zažít atmosféru belgické hospody říznutou amerikou? Musíte do cheescake café. Myslela jsem si, že na burgery tolik nejsem. V cheescake café jsem zjistila, že opak je pravdou. Pokud by vám nevadila rušnější hospoda s fotbalovými přenosy, můžete si na burger dojít také do Fat boys na Place du Luxembourg v evropské čtvrti. I tam jsou vynikající.

Must č. 6 Soleil D'Afrique
Už jste někdy jedli u Afričanů? Za pár euro? Jednoduché jídlo za skvělou cenu a se skvělou atmosférou v africké čtvrti. Já doporučuji zejména smažené banány - ty nemají chybu!

Must č. 7 Amadeo
Jestli máte rádi žebra, dojděte si na ně do Amadea. Jen co dojíte jednu várku, přinesou vám další. Nic pro vegetariány, ale masaři si přijdou doopravdy na své.



Při návštěve Bruselu nezapomeňte navštívit také nedělní trhy, které se konají vždy dopoledne na každém větším náměstí, ochutnejte višňové pivo kriek, najděte alespoň jednu ze zapadlých středověkých hospod v zadních uličkách v centru Bruselu, ochutnejte mušle (např. v Chez Leon) a tzv. carbonádu, tedy již výše zmiňovaný guláš a rozhodně si nedělejte výčitky ohledně váhy. V Bruselu ztloustnou všichni. Bez výjimky :)
U mě na blogu najdete belgické recepty pod štítkem "belgická kuchyně". 

středa 29. října 2014

Bruselské vafle



Vafle jsou má srdeční záležitost, protože mě upomínají na můj bruselský pobyt, který mě v ledasčem změnil a poznamenal. A taky mi samozřejmě hrozně chutnají. Bruselské vafle jsou „ty hranaté“, měkké, trochu palačinkové, výborné klidně jen tak s cukrem, ale ještě lepší s marmeládou a tvarohem nebo čokoládou.

Ingredience:
150 ml mléka
1 vejce
160g mouky (nebo trošku míň)
70g másla
8g droždí
1 vanilkový cukr


Postup:
Vytvořím si kvásek (droždí+trocha mouky+troška cukru; cukr s droždím utřu na kaši a zaliju trochou vlažného mléka a postavím do lehce teplého prostředí). Žloutek utřu se zbytkem cukru. Z bílku vyšlehám sníh. K žlouktu přidám zbytek mléka, mouku, kvásek, na závěr lehce vmíchám sníh. Nechám asi půl hodiny kynout. Vyhřátý vaflovač vymažu sádlem a peču asi 5 minut, než vafle začne hnědnout.

Tip:
Vafle chutnají výborně potřené tvarohem a marmeládou.

úterý 28. října 2014

Slávková polévka



Na slávkovou polévku jsou potřeba čerstvé slávky. To je jasná podmínka a bez nich to vůbec nezkoušejte. Jinak je to velice začátečnická záležitost, díky které můžete ohromovat návštěvy tím, jakou exotiku už zvládáte uvařit. Já jsem se ji naučila samozřejmě v Belgii a všichni známí a příbuzní, co za námi do Belgie přijeli na návštěvu si ji velice pochvalovali, dostalo se mi dokonce takového uznání, že jedna kamarádka řekla, že je dokonce lepší než v Chez Leon! A to je co říct!

Ingredience:
1kg slávek
4 mrkve
1 cibule
3 řapíky celeru
petržel
1 dcl bílého vína



Postup:
Z mrkve, cibule a celeru uděláme polévkový základ (tedy dáme do 1 l vody a vaříme, dokud není zelenina měkká). Mezitím očistíme a probereme mušle, živé jsou ty, co se při poklepání zatáhnou. Spolu s vínem je přidáme do polévky a necháme pět minut povařit. Podáváme s hranolkami. Mušle, které zůstanou zavřené i po uvaření násilím neotvíráme, nýbrž je vyhodíme.

Tip:
Mušle se správně jedí jen v měsíce, ve kterých je ve francouzštině R.

sobota 18. října 2014

Guláš na belgický způsob



Belgičani jsou Čechům podobní v mnoha věcech. Kromě toho, že jsou pokladní u dráhy stejně často nepříjemné jako jejich české kolegyně, tak také milují pivo a guláš. Jejich guláš se vyznačuje pivní příchutí a zahušťováním zapomocí chleba. Vynikající je stejně, jako jeho český ekvivalent.


Ingredience:
750g masa na guláš (mělo by být hovězí, ale dobré je to i s vepřovým)
3 opravdu velké cibule
lžíce dijonské hořčice
1 krajíc chleba
2 třetinky tmavého piva (nebo půllitr a zbytek voda)
sůl, pepř, mletá paprika


Postup:
Maso nakrájím na kostky. Cibuli nakrájím a na sádle osmahnu. Pak k ní přidám maso, osmahnu, poté maso pustí šťávu. Musím počkat až se tato šťáva znovu vsákne, znovu osmahnu a teprve těsně před připálením masa přidám menší krajíc chleba potřený hořčicí, okořením a zaliju pivem. Hrnec přiklopím a na mírném ohni vařím asi 2 hodiny.
Podávám s houskovým knedlíkem (nebo po belgicku s hranolkami), mladou cibulkou a petrželkou.  

pátek 17. října 2014

Čokoládová pěna alias Mousse au chocolat



Čokoládová pěna je další z řady lahůdek, které jsem objevila během svého pobytu v Bruselu. Dát si ji takhle po obědě v kantýně, to byl vrchol dne a vracet se poté do práce čiré utrpení. Dlouho jsem se odhodlávala, že ji zkusím, ale vždy mi přišlo, že je to svým způsobem taková zbytečná kalorická bomba. Až po vás ale bude někdo loudit sladkou tečku po nedělním obědě, připravte mu ji – je to nanejvýš rychlá a snadná záležitost.
Na internetu koluje spousta receptů, většina z nich přidává do pěny ještě šlehačku. Věřím, že pak je pěna opravdu „něco“. V mém receptu ji však nenajdete. Postupovala jsem totiž podle předpisu z jedné bruselské brožury, o které si myslím, že belgické pochutiny představuje v jejich skutečném, autentickém světle, a navrch zastávám taky názor, že pokud máte opravdu kvalitní čokoládu, bez šlehačky se obejdete a ušetříte tak čas, peníze i kalorie. 

Ingredience (na 2 menší poháry):
70-80g kvalitní hořké (nejlépe belgické) čokolády
15g másla
2 vejce (1 velké by vám taky mohlo stačit)
15g cukru (přesné množství ale závisí na sladkosti čokolády)
špetička soli

Postup:
Ve vodní lázni začnu rozehřívat čokoládu a máslo. Než se rozehřeje čokoláda, smíchám žloutky s cukrem (žloutky musí zesvětlat a trochu to zhoustne). K bílkům přidám pár zrníček soli a vyšlehám do tuhého sněhu.
Promíchám rozehřátou čokoládu, aby byla hladká a když už není úplně horká, přidám k ní žloutky a pořádně promíchám. Poté jemně vmíchávám sníh. Když se mi vše spojí, přendám pěnu do pohárků a dám do lednice chladit alespoň na dvě hodiny. Voila!

Tip: Pokud se bojíte salmonely, provádějte veškeré vaječné míchání nad párou či ve vodní lázni. 
A pokud byste přeci jen raději verzi se šlehačkou, pak musíte vyšlehat smetanu ke šlehání a přidat ji do směsi v pořadí: žloutky - šlehačka - sníh.