Kakaové půlměsíčky mojí babičky

Moje babička umí spoustu skvělých věcí. Její kynuté buchty, švesťáky, řepánky, kremrole jsou bezkonkurenční. Já ale bohužel tolik na kynuté těsto nejsem, a tak když se mě babička jako dítěte ptala, co by měla upéct, mívala jsem v tom jasno: kakaové půlměsíčky. Dodnes si pamatuju ten pocit, když byla neděle, byli jsme s bráchou a bratránkem u babičky, šla poobědová pohádka a na stole byl tenhle můj oblíbený zákusek.

Takže když Belgičan onehdá přišel s tím, že bych mohla něco upéct, abychom měli na týden k snídani a k odpolednímu čaji, vzpomněla jsem si na dětství, na půlměsíčky a bylo jasno: zavolám babičce o recept a přenesu se zpátky v čase do krásných devadesátých let, do obýváku v Polabí k nedělní pohádce a nebo partičce kanasty.

Ingredience (na plech asi 35x35 cm):

na těsto:

16 dkg změklého másla

16 dkg cukru krupice

16 dkg hrubé mouky

4 lžíce kakaa

4 vejce

na polevu:

4 lžíce vařící vody

30 dkg cukru moučka¨

3 lžíce citronové šťávy nebo rumu

Postup:

Utřu máslo s cukrem (dám si skutečně záležet a dělám to pořádně a dlouho, aby pak nekřupal cukr mezi zuby). Poté přidám mouku, vmíchám, posléze přidám vejce a kakao a důkladně smíchám.

Těsto vliju na plech vyložený papírem, uhladím a peču na 160 °C asi 20 - 25 minut (kontroluji špejlí).

Když je těsto lehce vychládlé, připravím polevu. Smíchám vše dohromady a rozetřu opatrně po těstě.

Půlměsíčky vykrajuji skleničkou s tenkým okrajem ještě dokud není poleva plně zatuhlá (jinak by popraskala).

Plněné papriky - baboletní jídlo, které je snazší než se říká

Plněné papriky dlouhá léta nepatřily k mým oblíbeným jídlům. Stejně jako září nepatřilo k mým oblíbeným měsícům. Tak, jak jsem ale přišla na chuť babímu léta, dala jsem druhou šanci i plněným paprikám. A dobře jsem udělala :)

Papriky jsou právě teď v té nejlepší formě, ať už u vás na zahrádce nebo ve městě na trhu. A tak neváhejte a zkuste připravit toto obávané jídlo. Není na něm vlastně vůbec nic těžkého a budete překvapeni, jak rychlý a snadný pokrm to je.

Inspiraci a dobré rady jsem čerpala v Kuchařce pro dceru. 

Ingredience (pro 4 osoby):

8 bílých paprik

500 g mletého vepřového masa

1 houska 

1 cibule

3 stroužky česneku

4 lžíce italského rajčatového koncentrátu v tubě 

1/2 lžičky soli

Postup:

Housku natrhám na malé kousky a zaliju 100 ml vody. Nechám 10 minut stát, dokud se nerozmočí.

Cibuli a česnek oloupu a nakrájím nadrobno. V míse smíchám s masem. Přidám rozmočenou housku a osolím. 

Papriky omeju, odříznu jim vršek se stopkou a odstraním vnitřní část (blány a semínka). Nožem udělám díru také do spodní špičky. Propláchnu vodou, abych se zbavila všech semínek.

Do takto připravených paprik "nacpu" připravenou masovou směs. Nejlépe to jde malou lžičkou.

Do nízkého širokého hrnce nebo pánve dám rajčatový koncentrát a zaliju asi 150 ml vody. Lehce osolím. Přivedu k varu a vložím papriky. Přiklopím pokličkou, stáhnu plamen tak, aby vše jen zlehka probublávalo. Vařím asi 30 minut, přičemž papriky v průběhu asi dvakrát obrátím.

Podávám s rýží. 

Dobrou chuť. 

Knedlíky s vejcem - vzpomínka na dětství

Knedlíky s vejcem - to je jídlo, které mi okamžitě evokuje moje dětství. S bratrem jsme to nesnášeli, neklouzalo nám to do krku a brácha si dokonce vymyslel historku o tom, jak se mu po tomhle jídle udělalo špatně a to jen proto, aby ho už nikdy nemusel jíst. Po odchodu na vejšku jsem ale svůj přístup k tomuhle jídlu značně přehodnotila, neboť je to doopravdy ideální způsob, jak spotřebovat nesnědené knedlíky, které si člověk dovezl z nedělního obědu u maminky. Vylepšila jsem ho o notnou dávku čerstvých bylinek, množství rajčat a najednou se z proklínaného jídla stala vyhledávaná rychlovka a oblíbená studentská večeře. A jsem si jistá, že jednou tímhle jídlem budu mučit své děti i já a že oni mu taky časem přijdou na chuť :)

Ingredience:

houskový knedlík od včera

vejce (počet podle počtu plátků knedlíků - asi tak jedno na 3 menší knedlíky)

hrst hladkolisté petrželky (nebo třeba rukoly)

několik rajčat

sůl, pepř

olivový olej

Postup:

Knedlíky nakrájím na kostky. Na pánvi rozpálím olej, vsypu na něj nakrájené knedlíky a přidám rozklepnuté vejce. Osolím, opepřím. Přidám také malé rajčátko. Když je vejce hotové a knedlík teplý, vsypu bylinky. Odstavím a podávám s čerstvými rajčaty nebo jinou zeleninou. 

P.S. Tohle je snad už jedno z posledních jídel, na které občas používám i kečup :)

Tvarohové trojhránky, jistota všech jistot

Je celkem s podivem, že se tu tenhle recept neobjevil už dříve. Tvarohové trojhránky jsou totiž naprostá klasika, východisko z úzkých, nejvděčnější dezert ever. Největším odborníkem přes trojhránky je u nás babička. Protože ale samozřejmě jsem "babiččina holka", už asi někdy v mých deseti letech mi prozradila své know-how. Dobré kupované listové těsto, tvaroh v pozlátku, jedno vejce, trocha cukru and thats it, my dear! Obeznámenost s tímto dětsky jednoduchým receptem mi několikrát vytrhlo trn z paty. Úplně nejvíc ale během bydlení na všemožných, českých i zahraničních, kolejích a ve studentských bytech, kde vybavená kuchyně je obraz z říše snů. A tak jsem vždycky do práce na narozeniny, na Erasmu na různé party a neočekávaným návštěvám předkládala trojhránky. Které mají všichni rádi, nezávisle na tom, jestli ochutnavači pocházejí z Čech, Itálie nebo Maroka. 

Tentokrát jsem je pekla vpředvečer pochodu Praha-Prčice, protože trojhránky mají ještě jednu výhodu: nemusíte je krájet a můžete je jíst rukou. 

Ingredience (na 1 plech, čili asi 15 kousků):

cca 300 g listového těsta

250 g tvarohu (nejlépe toho v pozlátku, u vaničkového hrozí, že trochu vyteče - viz mé foto. To se dá částečně vyřešit lžičkou škrobu)

1 vejce

asi 2 lžíce cukru moučka + na posypání

Postup:

Vyválené těsto nakrájím na stejné čtverce (viz foto níže). Tvaroh smíchám s vejcem a cukrem, případně ještě i škrobem. Za pomocí lžíce dávkuji tuto tvarohovou směs na jednotlivé čtverečky těsta. Poté z čtverečků přehnutím vytvořím trojhránky a pečlivě přimačkám kraje těsta k sobě tak, aby nemohl tvaroh vytékat. 

Pekáč pocákám studenou vodou a nandám na něj v dostatečných rozestupech trojhránky. Peču na 180°C asi 20 minut, dokud nejsou trojhránky růžové.

Po vyndání každý z trojhránků "vykoupu" v moučkovém cukru.

Míša řezy, má láska od dětství

Nedávno jsem přemýšlela nad tím, jaká buchta je typicky česká. Co upéct cizincům, když přijedou do Čech. Jako první mě samozřejmě napadly kynuté buchty, povidlové koláče, bábovka a štrúdl. Zároveň jsem si ale říkala, jestli tohle je opravdu to, co bývá v neděli po obědě na českých stolech, to, o co žadoní děti, aby mámy upekly. No a pak mi to došlo. Snad nejklasičtější buchta posledních desetiletí jsou přeci Míša řezy! Recept na ně má snad každá rodina, milují je děti i dospělí, najdete je v cukrárnách, potěšíte jimi každou návštěvu a je v nich pro nás tak typický tvaroh.
Já osobně miluju míša řezy od dětství. Vždycky jsem přemlouvala mamku, aby mi je upekla, a třeba klidně i místo narozeninového dortu. Obvykle to dopadlo tak, že se maminka vymluvila na to, že je to pracné a nebo, že je právě potřeba zdělat jahody, hrušky, jablka, třešně, borůvky... a na to je přece lepší bublanina. Občas mě ale vyslyšela a pak jsem snědla půl pekáče naráz.
Na tuto svou vášeň jsem si vzpomněla minulý týden, když se nám v lednici povalovaly tvarohy. Navíc je teď posledních pár týdnů, kdy ještě není potřeba zpracovávat žádné plody. A tak jsem zavzpomínala na dětství, potěšila své chuťové buňky a přesvědčila se o tom, že stará láska nerezaví :)

Ingredience (na klasický velký plech):

na těsto
6 lžic cukru
6 vajec (rozdělit žloutky a bílky)
2 lžíce oleje
6 lžic hladké mouky
3 lžíce kakaa
necelá lžička prášku do pečiva

Smíchám cukr, žloutky a olej. Z bílků vymíchám (se špetičkou soli) tuhý sníh. Ten postupně,  jemně, nastřídačku s moukou, přidávám ke žloutkům a zlehka vmíchávám. Na závěr přidám kakao a prášek do pečiva. Promíchám a vyleju na máslem vymazaný a moukou vysypaný plech. Dám péct na 180°C asi na 10-15 minut (dokud nebude při testování suchá špejle).

náplň:
alespoň 750 g (polo)tučného tvarohu z vaničky
200 g másla (rozměklého)
150 g moučkového cukru
půl lžičky kukuřičného škrobu

Tvaroh smíchám s máslem a rozetřu tak, aby máslové hrudky byly minimální. Přidám cukr a škrob, pořádně promíchám.
Když je vychladlý upečený korpus, potřu jej rovnoměrně touto tvarohovou náplní. Kdo má rád, může přidat ještě rozinky.

poleva:
40 g másla
110 g čokolády na vaření
1 ledové kaštany

Toto vše rozehřeju ve vodní lázni na hladkou táhlou směs. Ihned tím rovnoměrně potřu tvarohovou vrstvu.
Dám do lednice a nechám alespoň 2 hodiny tuhnout.

Jidáše (šneci z kynutého těsta) snadno a rychle

Možná si řeknete, že jdu trochu s křížkem po funuse, ale když si tyto velikonoční jidáše přejmenujete na šneky z kynutého těsta, můžete je péci po celý rok furt und furt, jak by řekla moje babička. 
Já jsem je letos dělala poprvé - mazanec je u nás výsadou babičky, navíc ho v poslední době ráda a často připravuje Belgičanova maminka, na beránka nemám formu a hot cross buns, které jsem chtěla taky vyzkoušet, by musely déle kynout a na to jsem vzhledem k odjezdu na hory neměla čas. Dělala jsem je víceméně podle receptu z Gurmetu a neskromně musím říct, že se mi opravdu povedly. Obzvlášť první den byly vysloveně výborné. 

Ingredience (na cca 8 kousků):
250 g hladké mouky
125 ml mléka
15 g droždí
50 g cukru krupice
1/2 citronu
2 vejce
60 g rozpuštěného másla (část můžete nahradit sádlem - těsto bude vláčnější)
špetka soli
lžíce rumu
plátky mandlí na ozdobu

Postup:
Vytvořím si kvásek (droždí smíchám s lžičkou cukru, zaliju vlažným mlékem a přídám vrchovatou lžíci hladké mouky). Nechám 10 minut na teplém místě pracovat, dokud se na kvásku nevytvoří "čepice".
Mezitím si smíchám v míse mouku se solí, cukr, nastrouhanou kůru z citronu. Přidám žloutky (bílky dám stranou), rozpuštěné máslo a hotový kvásek. Vypracuji vláčné, ale ne příliš hutné těsto - nemělo by už moc lepit, ale není tak hutné jako třeba na khačapuri. Zakryju utěrkou a nechám hodinu kynout, dokud těsto nezdvojnásobí svůj objem.
Když je vykynuté, odtrhávám asi 50g kousky těsta a na pomoučněném vále z nich vytvářím asi 25 cm dlouhé a 1 cm široké hady.

Ty pak stáčím buď do spirál nebo do esíček.

Pod utěrkou je nechám ještě aspoň 15 minut kynout. Poté je přendám na pekáč vyložený pečícím papírem. Pak smíchám bílky s rumem a tím potřu všechny jidáše. Posypu plátky mandlí. Peču asi 15 minut na 180°C dozlatova.

Podávat je mohu buď jen tak nebo potřené medem s kapkou rumu.

Domácí koblihy - moje premiéra

S recepty na koblihy se v únoru roztrhl pytel - jsou v časopisech i na blozích. Přestože mají být koblihy vzhledem k masopustu tradiční únorové jídlo, musím se přiznat, že domácí koblihy jsem až do včerejška nikdy nejedla. Nedělala je nikdy ani jedna z mých babiček, které si jinak potrpí na různé posvícenské koláče, boží milosti a vdolky. Zajímalo mě tedy, jak taková pravá domácí kobliha chutná. Navíc mám zítra narozeniny, a tak to byl takový malý dárek pro sebe v předstihu. 
Jestli jste ještě ani vy nikdy nesebrali odvahu koblihy doma udělat, jděte do toho! Není s tím vůbec taková práce, jak jsem si myslela, a navíc po vhození koblih do rozpáleného tuku si budete připadat jako malý chemik, já jsem překvapením dokonce několikrát vykřikla, že se až Belgičan bál, co se mi stalo. A výsledek doopravdy stojí za to. Akorát drobná rada na závěr - nemyjte si předtím vlasy a zavřete dveře do všech místností, kde máte textilie...

Ingredience (na cca 10 kusů)
250g hladké mouky
20g droždí (tedy asi půl kostky)
1 -2 žloutky (podle velikosti)
125ml mléka
25g másla
25g cukru krupice (tj. jedna vrchovatá lžíce)
1 lžíce rumu nebo brandy
špetka soli
sádlo na smažení (hodně)
zavařenina na naplnění

Postup:
Vytvořím si kvásek - rozetřu v hrnku droždí s lžičkou cukru do kaše, přidám lehce teplé mléko a lžíci mouky. Zakryju a postavím na teplé místo. Nechám asi 10 minut pracovat, než kvásek vyběhne.

V míse utřu máslo s cukrem a poté přidám žloutek, rum, a sůl. Promíchám.

Do mísy přidám mouku a vzešlý kvásek. Začnu zpracovávat těsto. Hnětu do té doby, než je těsto úplně hladké, ne příliš lepivé a občas se na něm vytvoří "puchýřek". Poté mísu s těstem přikryju a opět postavím na teplé místo. Nechám asi 40 minut kynout - těsto by mělo zdvojnásobit svůj objem (takže to může trvat ale klidně i hodinu a půl - důležitý je hlavně objem, ne čas).

Když je těsto vykynuté, vyndám ho na pomoučněný vál, splácnu rukou a vyválím placku silnou necelé 2 cm. Pomocí skleničky ( o průměru max. 7 cm) vykrájím kolečka. Ty opět přikryju utěrkou a nechám kynout dalších 20 minut.

Do širokého hrnce dám sádlo a nechám rozpustit. Sádlo by mělo vytvořit minimálně 3cm hloubku, takže ho bude potřeba opravdu hodně (toto je důležité nepodcenit - koblihy musejí v hrnci plavat, jinak se nenafouknou a připálí se).

Když je sádlo opravdu rozpálené (poznám to podle sluchu - praská to v něm), vkládám do hrnce připravená koblihová kolečka - vždy horní stranou dolů. Přiklopím alespoň na 15 vteřin pokličkou.

Když koblížek zezlátne (trvá to fakt jen chviličku, kolem minuty), otočím ho a už poklicí nepřikrývám.

Když je zlatý i z druhé strany, vyndám ho a dám do ubrouskem vystlané mísy.

Tak pokračuju až do konce.

Důležité je mít správnou teplotu sádla - musí být pořádně rozpálené, ale koblížky se v něm nesmí připalovat! Já jsem na začátku měla sádlo horké moc a koblížky se mi připalovaly, pak jsem plotýnku ztlumila příliš a zase se mi nenafoukly. Pro představu u mě optimální stupeň plotýnky byl 7 z 9.

Když mám všechny koblihy hotové, udělám do každé obrácenou stranou lžičky dírku. Do plniče (např. na šlehačku) dám několik lžic zavařeniny a tu do koblížků vstříknu. Pocukruju a mohu podávat. První den jsou nejlepší, druhý den chutnají jako čerstvé z obchodu :))

Segedínský guláš podle mojí babičky

Segedínský guláš je další z mých velice oblíbených jídel, které neumím inteligentně vyfotit. Segedín patří přesně k těm jídlům, které jsem si u babičky objednávala o prázdninách, když jsem byla nemocná nebo když jsem se vracela po delší době z ciziny. Vždycky jsem si myslela, že je to jídlo hrozně náročné na přípravu, po školení u babičky už ale vím, že tomu tak vůbec není. Takže, jak na to?

Ingredience:
půl na půl vepřový bok a vepřová plec (nakrájené na kousky)
lžíce sádla
1 cibule
asi lžička sladké papriky
půl pytlíku kysaného zelí
1 zakysaná smetana
1 lžíce hladké mouky
sůl

Postup:
Na rozpáleném sádle zpěním cibuli, pak orestuju maso, osolím, na závěr přidám sladkou papriku, podliju půl skleničkou vody nebo vývarem a vařím. Ze zelí vymačkám vodu, nakrájím ho na kratší kousky a ve chvíli, kdy je maso poloměkké, přidám do hrnce.
Ve smetaně rozmíchám 1 lžíci mouky, přidám do hrnce a povařím.
Ve chvíli, kdy je maso i zelí měkké, mám hotovo.

A jaká jídla jste si u babičky objednávali vy? :)

Nastavovaná kaše - staročeská klasika

Nastavovaná kaše je podle mě staročeská klasika a vyvrací mýty o tom, že česká kuchyně je zásadně nezdravá, těžká a výhradně knedlíková. Nastavovaná kaše bude chutnat všem, kdo má rád kroupy, ocení opečenou cibulku a kyselou okurku k tomu. Masožravci si mohou přidat opečenou slaninu nebo plátek uzeného masa.

Ingredience (pro 2):
6 středních brambor
asi 100g krup
třetinka hrnku mléka (nebo více, podle toho, jak hustou kaši upřednostňujete)
2-3 stroužky česneku
2 velké špetky majoránky
1 cibule
podle chuti slanina
sůl, kmín

Postup:
Kroupy propláchneme studenou vodou a dáme vařit. Vody by mělo být aspoň 3x tolik, co krup. Osolíme a vaříme do té doby, než budou kroupy měkké. Občas musíme zamíchat, popř. přilít další vodu. Bude to trvat asi 40 minut.
Brambory klasicky uvaříme v osolené a okmínované vodě. Když jsou měkké, rozšťoucháme je s mlékem na kaši. Přidáme kroupy. Prolisujeme česnek a přidáme majoránku. Pořádně promícháme.
Opečeme nakrájenou cibuli a slaninu. Kaši nandáme na talíř, posypeme cibulkou a slaninou, přiložíme kyselou okurku a můžeme podávat.

Tažený štrúdl podle Romana Pauluse

 

Nedávno jsem vám zde psala o tom, jak upéct štrúdl z hotového listového těsta pro případy, kdy chcete štrúdl, ale nechcete se mořit s těstem. Dnes se spolu podíváme na poctivý tažený závin, který je sice také velmi snadný, budete ale potřebovat trochu trpělivosti a opatrnosti při tažení těsta. Inspirovala jsem se v jednom sobotním vydání Lidových novin, kde je pravidelná rubrika obsahující recepty a tipy od šéfkuchaře Romana Pauluse. Pár věcí jsem ale v receptu změnila podle svých chutí.

Ingredience:

Na těsto:

1 vejce

300g mouky

150ml vlažné vody

50ml oleje

špetka soli

Na náplň:

1 kg kyselejších jablek

lžíce rozpuštěného másla

2 lžíce strouhanky

vrchovatá lžička skořice

2 lžíce cukru

podle chuti hrstka ořechů či rozinek

Postup:

Prosiju mouku, přidám vejce, vodu, olej a sůl a zpracuji na hebké a vláčné těsto. Těsto by ale mělo zůstat poměrně řídké, pokud je přesto řídké příliš, přidám trochu mouku. Nechám minimálně hodinu (ale čím déle, tím lépe) odpočinout při pokojové teplotě. 

Poté si vezmu starší čistou utěrku nebo ještě lépe ubrus, ten řádně pomoučním a položím na něj bochánek těsta (mohu ho rozdělit na dvě části, pokud chci raději 2 menší šíšky). Nejprve několika tahy rozválím pomoučněným válečkem, potom přijdou na řadu ruce. Opatrně vsunu ruce pod těsto, zmáčknu je v pěst (dlaněmi dolů) a hřbety ruky opatrně těsto natahuji. Nejdřív od prostředka, potom kraje. Natahuji do té doby, než je těsto natolik průsvitné, že je přes něj vidět vzor ubrusu. Když je dostatečně tenké, pomažu jej rozpuštěným máslem, posypu opraženou strouhankou, na to nasypu jablka, na ně rovnoměrně skořici a cukr, popřípadě ořechy a rozinky. Poté opatrně zavineme (díky ubrusu či utěrce to půjde bez problémů). 

Položíme na pečícím papírem vyložený plech, potřeme zvrchu rozpuštěným máslem, můžeme ještě posypat ořechy a pečeme na 180°C asi 20-25 minut.

Dobrou chuť! 

Jablečný závin z listového těsta

Obvykle dělám jablečný závin podle receptu z Kuchařky naší vesnice. Kolem svátků však není času nazbyt a navíc jsem se pekařsky vyřádila při pečení cukroví a vánočky. Protože jedna z tradic ale zároveň velí mít na štědrovečerním stole i jablečný závin, uchýlila jsem se k drobnému úskoku - použití již hotového babického listového těsta. Štědrý večer je již za námi, tento recept vám ale může být inspirací kdykoliv, kdy budete mít chuť na štrúdl, ale ne na přípravu těsta. 

Ingredience na 1 opravdu pořádnou štrúdlovou šišku:
1 balení babického listového těsta
4-5 středně velkých jablek
2 špetky skořice
2 lžíce cukru (záleží na kyselosti či sladkosti jablek)
2 lžíce strouhanky
lžíce másla
1-2 hrsti sekaných vlašských ořechů
1 vejce

Postup:
Jablka zbavím jádřinců, oloupu a nakrájím nejlépe na kostičky (závin se pak bude lépe balit). Těsto rozválím tak, aby bylo v podstatě průhledné. Potřu ho slabounce rozpuštěným máslem, posypu strouhankou. Poté na něj rozprostřu jablka. Posypu skořicí a cukrem. Zabalím - zavinuju těsto tak, abych měla více vrstev, překlopím ho alespoň 3x. Zavinutý štrúdl potřu rozkvrdlaným vejcem a posypu ořechy. Peču asi 30 minut na 180°C.

Květákové placičky

Když jsem kdysi v Bruselu vytáhla z lednice květák a zeptala se Belgičana, jestli má chuť na květákové placičky, koukal na mě dost překvapeně, neboť on tuto naprostou českou klasiku neznal! Pro mě jsou květákové placičky léto, chata, domácí boj mezi placičkami a smaženými růžičkami, táta, který míchá směs v hrnci, a Belgičan to nezná! A tak je poznal a velice mu zachutnaly. Myslím, že budou chutnat i vám během této podzimní květákové sezóny. 

Ingredience (pro 2 středně hladové):

½ květáku

1-2 lžíce mouky

1 vejce

3 lžíce strouhanky

trochu sádla

sůl, pepř, kmín

Postup:

Květák uvařím v osolené a okmínované vodě do měkka. Pak vodu z hrnce sliju, květák nasekám a nechám ho trochu vychladnout. Poté ho smíchám s vejcem, strouhankou a moukou. Konzistence musí být taková, abych z toho mohla vytvarovat malé placičky, které se na pánvi nerozpadnou. Pokud se rozpadají, přidám trochu strouhanky.  Osolím, opepřím a začnu tvarovat placičky.

Na pánvi rozpálím sádlo a nakladu tam placky. Ve chvíli, kdy placky do pánve vložím, stáhnu plamen a smažím cca 5 minut z každé strany. Podávám s bramborem a tatarkou.

Tip:

Do tohoto základního receptu dále můžu přidat nastrouhaný sýr, slaninu, majoránku nebo jiné koření.

Řepánky z Polabí

Když jsem se před několika lety bavila s kamarádkami z různých koutů Čech a Moravy o tom, co pečou naše babičky, celkem mě zarazilo, že pojem „řepánky“ nikdo neznal! Jenže pak mi to došlo – byla jsem jediná z Polabí, tedy z kraje, kde byl dříve cukrovar snad v každé obci a kde je dodnes pěstování cukrové řípy velmi rozšířené. A když pak na vyoraném poli najdete nějakou tu bílou obryni, je vám jasné, co s ní budete dělat. Uvaříte ji, nastrouháte, smícháte s mákem a zabalíte do kynutého těsta. A tak vám vzniknou pravé polabské řepánky. 

Ingredience (na 2 pekáče buchet):

na těsto

asi 600g polohrubé mouky

kostka droždí

100g cukru krupice

350 ml mléka (taky podle mouky)

1 vejce

špetka soli

50g rozpuštěného sádla

50g rozpuštěného másla

Droždí rozetřu s cukrem na kaši, přidám trochu vlažného (mírně teplého) mléka, část mouky a vytvořím kvásek, který nechám zakrytý na teplém místě pracovat (asi půl hodiny).

Poté dám do zadělávací mísy zbytek mouky, vejce, máslo, sádlo, sůl a postupně přilívám kvásek a zpracovávám do těsta. Dá to dost zabrat, ve výsledku by se těsto nemělo lepit na stěny a mělo by být hladké. Rozhodně nesmí být tekuté, musí mít takovou sametovou, vláčnou, táhlou konzistenci.

Poté nechám zakryté na teplém místě kynout asi hodinu.

na náplň:

1 cukrová řepa (záleží na velikosti, asi 1kg)

300g mletého máku

trocha skořice

špetička pepře

trocha citronové kůry

100g másla

hrnek mléka

Řepu oloupu, nakrájím na čtvrtky/osminy a dám vařit. Když je měkká, tak ji na struhadle nastrouhám najemno a smíchám s mákem. V hrnci začnu zahřívat máslo, přidám řepu s mákem, citronovou kůru či šťávu, mléko, skořici a pepř. Chvíli vařím.

Když mi vykyne těsto, lehce ho rozválím (stačí i rukou), rozdělím na čtverečky (velikost asi 4x4 cm), tyto čtverečky si ještě rukou roztáhnu tak, aby těsto bylo poměrně slabé. Na těsto klademe lžící náplň (hodně – prostě čím víc tím líp, ale musím být schopná to pak zabalit) a pak zabalíme.

Před pečením potřeme řepánky ještě olejem a dáme péct na 200°C. Pečeme dočervena.

Tip: Poměry na těsto jsou spíš orientační. Záleží hodně na mouce, na tom, jak sladké máte rádi. To samé u nádivky. Takže ochutnávejte, ochutnávejte. A vyvarujte se nahrazování sádla – díky němu je těsto vláčné. A pokud vám řípa nejede, můžete udělat z tohoto těsta buchty s povidly či tvarohem.

Blesková, jednoduchá česnečka

S příchodem podzimu se dostavily také nepříjemné virózy. Ať už vás nemoc skolila nebo chcete jen prevenci, uvařte si česnečku – všelék na všechny neduhy, polévka, která léčí a navíc je hotová během pěti minut. Je to jistota, tradice, moudrost našich babiček a jeden z mála léků, který opravdu chutná. A zvládnete si ji přichystat i v županu. 

Ingredience:

3 brambory

5 stroužků česneku

majoránka, kmín

vajíčko

sýr

pažitka nebo petrželka

lžíce másla nebo sádla

Postup:

Brambory nakrájím na malé kostky a dám vařit asi do ¾ litru vody. Přidám sůl a drcený kmín. Když jsou brambory měkké, tak přidám majoránku a rozmačkaný česnek, rozklepnuté vajíčko, tuk. Vařím ještě asi 2-3 minuty, pak odstavím. Do talířů dám trošku nastrouháného sýra, polévku nakonec posypu nakrájenou pažitkou nebo petrželkou.

Tip:

„Základ“ na bramboračku mám hotový vlastně vždy, když vařím brambory. Je pak jen na mě, jestli vodu z nich sleju do výlevky nebo do hrnce na česnečku.

Česněčka je chutná i bez příkras – stačí brambory, kmín a česnek.