Kuchařka pro dceru - recenze

 Celkem bych se divila, kdybyste o této kuchařce ještě neslyšeli. Obzvláště poslední dobou je její autorka, Jana Florentýna Zatloukalová, poměrně mediálně aktivní. Na podzim jsem dokonce měla pocit, že ať otevřu jakýkoliv časopis, Zahrádkářem počínaje a ČD pro Vás konče, vyskočí na mě nějaký její recept nebo článek. No, předloni bylo předitováno, teď je trochu přeflorentýnováno, ale budu se snažit být v téhle recenzi objektivní a nehledět na to, zda je mi tato mediální masáž příjemná.

Kuchařku jsem dostala od Ježíška k Vánocům 2013 a musím přiznat, že to bylo skvělé načasování. Akorát mě už přestávalo bavit vařit si pořád dokola rajčatovou omáčku na těstoviny a kuskus, blížila se chvíle mého stěhování za mým drahým do Belgie a celkově jsem byla otevřená novým receptům, radám a nápadům. Co se kuchařce navíc musí nechat, je její výborné zpracování. Krásné, ale ne zbytečně přeumělkované fotky, vtipné texty, úvod ke každému receptu, takže si knížku můžete vzít před spaním do postele a číst ji jako beletrii. A poté, co si ji přečtete třikrát popředu i pozpátku, máte neuvěřitelnou chuť všechny ty recepty vyzkoušet.

Já jsem ze 185 receptů vyzkoušela zatím asi 20 a musím říct, že pokud jsem se držela přesného postupu (a že postupy jsou doopravdy do podrobna vysvětleny!), jídlo se vždy povedlo. Pravda - na některých receptech není v podstatě co zkazit, ale i to je vlastně umění dát inspiraci (nejen) začínajícím kuchařkám na snadná, rychlá a chutná jídla. Jediné jídlo, které se mi podle Florentýny nepovedlo, byl cheescake - a to si myslím, že taje pečení ovládám docela dobře a patří mezi mé koníčky v podstatě od dětství.

Mezi nevýhody knihy patří to, že ne u každého receptu je fotka, navíc i některé fotky jsou tak nějak zbytečné - to, jak se autorčiny děti cpou uvařeným jídlem, je sice zpočátku roztomilé, postupně si ale říkáte, že těch fotek s dětičkama už bylo dost.

Některým kuchařům může také přijít, že recepty jsou vlastně triviální a skutečně jen pro začátečníky. Já si však myslím, že i zkušený kuchař zde může najít zajímavé nápady, tipy a triky, pět stovek se mu za kuchařku ale asi nevyplatí dát.

Jako minus hodnotím i řazení knihy. Je sice vtipné a neotřelé, strašně špatně se ale v knížce hledá.

Pokud mohu porovnávat s dalšími autorčinými díly, tedy s Vánoční kuchařkou pro dceru, Hovory s řezníkem a Snídaní u Florentýny, mám právě Kuchařku pro dceru nejraději. Cítím z ní čirou radost z vaření, pečení i psaní, knížka má šmrnc a zároveň si na nic nehraje. To, že je povedená, dosvědčuje i má zkušenost - kuchařku jsem dala své vařením téměř nepolíbené kamarádce, která mi o měsíc později hlásila, co všechno už s přítelem vyzkoušeli a na co dalšího se chystají.

Shrnuto a podtrženo, vůbec největší přínos kuchařky je podle mě v tom, že vás vysloveně navnadí na vaření a vzhledem k podrobným postupům a vcelku jednoduchým jídlům vám dodá sebevědomí k dalším kulinářským počinům. A to je podle mě to vůbec nejdůležitější. Líbí se mi také to, že obsahuje jak klasická česká masitá, tak nemasitá jídla, ale i tipy na rychlé večeře, velmi chutné dezerty a moučníky.

A co si myslíte o kuchařce vy? Máte ji doma? Vaříte podle ní?